Starou alejí
Galén 2024

Písničky na tomto albu jsou staré v průměru asi deset let. Má to tu obrovskou výhodu, že se na ně mohu dívat s odstupem, který mne často přivádí k údivu, co a jak jsem napsal.

Neumím psát o svých písničkách nic moc okolo. není to totiž zas až tak zajímavé. Od té doby, co zaťuká nápad, vzniká někdy konečný výsledek relativně krátce, jindy se trápím týdny. Věc potom musí "uležet" a já se čas od času podívám, jestli ještě zraje a čím bych mohl případně pomoci. Na samém konci si říkám: snad to má nějakou cenu.

Vladimír Veit

Po řadě alb zhudebněné poezie natočil Vladimír Veit, jeden z členů bývalého sdružení písničkářů Šafrán, třiadvacet svých nových písní. Zdá se, jako by se autorovi podařilo nemožné: na chvíli zastavit čas. Umíme to ještě? Písně nám v tom pomohou, ale jak dlouho bude ta vzácná chvíle trvat, záleží jen na nás. Písničkář záměrně nehledá nový zvuk, nechce být obsahově převratný, výstřední nebo mrazivě aktuální. Album přináší typického Veita s jeho písněmi o láskách, ženách, lidských vztazích, též o kočkách a psech. Veskrze intimní a tichá poezie všedních dnů na desce plné nenápadných, ale dobře zapamatovatelných melodií svým ztvárněním i obsahem navazuje na šedesátá léta, kdy se rodilo to nejlepší z českého městského písničkářství. S přáním dobrého poslechu nám Vladimír Veit nabízí potřebnou oddechovou pauzu k načerpání dalších sil. Radostné vzpomínky se přidají, snění není vyloučeno.
- recenze Bontonland.cz

Vladimír Veit je významnou osobností české kultury, především v oblasti hudby a poezie. Jeho přínos spočívá zejména v tom, že je autorem vlastních písní i zhudebňovatelem českých i zahraničních básníků, čímž obohacuje českou hudební a literární scénu
Veitova tvorba je charakteristická lyrickými texty a propracovanou hudbou, která vychází z tradice trampské písně, ale zároveň ji rozvíjí do nových uměleckých podob. Jeho písně a zhudebněné básně mají významný kulturní přesah, protože propojují hudbu s literaturou a často reflektují historické i současné společenské témata.
Dále je důležité zmínit, že Vladimír Veit působil i v exilu, kde pokračoval ve své tvorbě a spolupracoval s různými médii, čímž přispěl k šíření české kultury i mimo hranice země. Po návratu do Čech se usadil na venkově a pokračoval ve své umělecké činnosti, vydal několik autorských alb a podílel se na zachování a rozvoji české písničkářské tradice.
Celkově lze říci, že Vladimír Veit je významným představitelem české písničkářské a básnické kultury, který svým dílem obohatil českou hudbu, poezii a kulturní dědictví. Jeho práce má trvalý vliv na českou kulturu díky propojení hudby s literaturou a jeho schopnosti reflektovat společenské a historické souvislosti.
A.I.

Dopis autorovi

V klidu (jinak to ani nejde) jsem si vyposlech Tvou desku Starou alejí. Je to, jako by ptačí pírko vznášelo se zvolna v chvějícím se vzduchu.
A taky zastavení v čase.
Je to velmi povedená nahrávka, obtisk tvé citlivé a jemné duše.
Ale kdo do nás vidí, že jo? Někdy je to vše tak křehce plaché, že se pomalu bojíš i nadechnout.
Vskutku ojediněle celistvé - text, přednes, kytara naprosto v souznění.
Jsi pozoruhodně citlivý básník intimity.
Ovšem já vím - v dnešní době, co s tím, k čemu to je?
A přeci to je - pro nás v počtu nemnohých!
Za všechny ty z nás Ti děkuji

Tomáš Mazal


ukázka z alba: Starou alejí

Děkuji Vám pane Veite za Vaše krásné písně, které, když poslouchám, je to jako by se zastavil čas. Připomíná mi to, čemu Japonci říkají život ve wabi, nevýslovně tichá radost, skrytá hluboko pod ryzí prostotou. Přeji Vám hodně štěstí a pevné zdraví v tomto vánočním času. R. Konečný

Vládí, CD poslouchám v autě v CR každý den, je to kraaaaaaaaasný nejvíc,...Starou alejí je moje oblíbená. Hanka