23. 11. 2019 19:00
Dobrý den a ahoj, tady máte něco do archivu. Jako PDF i jako odkaz na web. Vyšlo v Deníku 13. 11. Děkuju! Michal Bystrov
https://www.denik.cz/hudba/hudba-pisnickari-cesko-slovensko-anketa-denik-listopad-89-sametova-revoluce-20191112.html
Michal Bystrov
-----------------------------------------
23. 11. 2019 16:01
Ahoj Vladimíre,
v poště před několika dny nalezl jsem tvé CD. Je opravdu velmi vydařené, počínaje obalem, bukletem a především zvukovým obsahem.
Štěpánkova doprovodná kytara je skvělá, nikam se dominantně necpe, jen vše dobarvuje, takové pastelové barvy, řekl bych. Ve spojení s tvým hlasem a přednesem (a pochopitelně i tvoji kytarou - tu rozpoznám vždy) vytváří skvělý poetický celek.
Víc tě chválit nebudu, prostě je to báječné, i to, že se nevzdáváš a pokračuješ stále dál, jsi svůj, vysoko držíž laťku, klobouk dolů!
V dnešní době, kdy Oni nerozumí nám a My nerozumíme jim jsou tvé nahrávky takovou oázou na poušti, skutečně tím pramínkem, co s nebe padá...
Buď zdráv a stále vesel Vladimírel
Děkuji!!!
Tom
-----------------------------------------
V. Veit 8. 11. 2019 19:25
Vladimír Veit patří spolu s Jaroslavem Hutkou k praotcům českého folku. Jejich společné začátky přinesly v sezóně 1967-1968 rané pokusy o české převody Dylana a Donovana, ale i první písně vlastní. Tehdy počala též jejich autorská spolupráce, která nebyla přerušena ani v dalších desetiletích, kdy každý z nich vystupoval sólově.
Vladimír Veit se stal uznávaným autorem melodií na verše našich i světových básníků. Už pro své první album Texty zhudebnil básně Jaroslava Vrchlického, Jaroslava Seiferta, Petra Kabeše, ale i Milana Kundery nebo Václava Havla. Později vydal také vlastní písně a připravil i komponovaná alba s poezií Jana Skácela, Vladimíra Hraběte nebo Françoise Villona.
Bylo tedy jen otázkou času, kdy se vrátí k písním, které napsali společně s Jaroslavem Hutkou, a připraví z nich nové autorské album. Vybral pro něj i méně známé písně z 60. a 70. let; některé z nich zazněly před desetiletími třeba i ojediněle, a mnohé z nich Veitův dávný jevištní partner dokonce již zapomněl. Tradičně střídmý a jemný projev Vladimíra Veita na této desce nápaditě dokresluje doprovod respektovaného, o generaci mladšího kytaristy Josefa Štěpánka.
-----------------------------------------
V. Veit 22. 10. 2019 06:43
Potkal jsem studánku:
https://youtu.be/_k3gooO6z8I
-----------------------------------------
Daniela Winterová 12. 10. 2019 08:05
Příběh kočičky Sissi
Drobnou , vyhublou, zoufalou kočičku jsem objevila na dovolené v roce 2008. Žila, dá - li se její tehdejší existence tak vůbec nazvat - v místě , kde kočky ( a vlastně ani jiná zvířata ) nemají lidé rádi .
Měla protrženou břišní stěnu , pravděpodobně ji někdo surově zkopal.
A navzdory nepředstavitelné bolesti ,bez jídla a vody , které musela pracně shánět kde se dalo, pečovala statečně a obětavě o malé koťátko . Zírala jsem v němém úžasu , co dokáže mateřská láska a kolik vůle k životu a statečnosti může být v malém, vyzablém kočičím tvorečkovi.
Samozřejmě jsem se rozhodla , že obě kočenky musím stůj co stůj zachránit , i když to vůbec nebylo jednoduché . To, jakým způsobem jsem Sissinku s jejím koťátkem "unesla" by vydalo na samostatnou povídku a určitě o tom napíšu někdy příště .....
Sissinka se svojí holčičkou se ocitly v jiném světě. Najednou měly co jíst a pít, měly měkký pelíšek , nikdo je nechtěl sprovodit ze světa.
Paní veterinářka Sissince zašila prokopnuté bříško , zbavila jí bolavých zoubků, které se jí zkazily následkem celoživotní těžké podvýživy a k mému překvapení mi sdělila, že malé koťátko je už minimálně čtyřměsíční kočičí slečna , která je zakrnělá v důsledku celoživotního hladu a žízně .
Pro obě kočičí holky nastalo šťastné období - konečně se mohly dostyta najíst a napít a malá holčička rostla jako z vody , aby dohnala vše, co v dobách strádání zameškaka. A k mému úžasu se jí to povedlo - vyrostla z ní krásná slečna kočka , ve které by zubožené koťátko nikdo nepoznal .Co bylo ale ještě neuvěřitelnější byla něha a láska, kterou nás obě kočenky zahrnovaly. Ač od lidi nikdy nezažily nic pěkného a nikdy s lidmi nesdílely lidské obydlí , chovaly se od počátku vzorně a velmi pozorně sledovaly, čím by nám mohly udělat radost. A tak od počátku používaly kočičí záchůdek, nikdy neskákaly po nábytku , nic netrhaly ani neničily.
Většinou ležely spolu ve šťastném objetí na gauči , prozkoumávaly dům a zahradu a hrály si .
Sissinka si zamilovala mého manžela a často mu "asistovala" v pracovně , kde jej tiše a láskyplně pozorovala. Oba měli rádi teplo , ticho a klid a časem se mezi mimi vyvinulo zvláštní pouto - jako mezi dvěma bytostmi , které přežily veliké utrpení a vědí , jakou cenu má každá minuta spokojeného života .
Můj manžel zemřel v roce 2011 a Sissinka nám po něm zůstala jako živá připomínka.
V létě roku 2013 se Sissince vytvořil nádorek v oušku . Operace se vydařila a nádorek nebyl zhoubný , vše tedy vypadalo optimisticky. Bohužel nastaly pooperační komplikace. U kočiček se prý někdy stává , že namísto aby se tkáň stáhla a zarostla, začne vytvářet kulovité útvary , naplněné tělní tekutinou .
Sissinka se znovu pustila do boje a za pomoci a péče veterinářek ( které byly tak laskavé, že když jsem neměla peníze na úhradu léčby, léčily Sissinku zdarma, než jsem se finančně "vzpamatovala" a mohla jim vše dodatečně zaplatit ) a zejména díky své touze a vůli žít tento boj znovu vyhrála . Zotavila se a začala nabývat na váze , protože v důsledku dlouhé nemoci droboučká Sissinka ještě více zhubla a vážila pouhá dvě kila. Malinký uzlíček nevídané vůle žít znovu začal pěkně baštit a radovat se že života .
Neděle na začátku května byla slunečná a příjemná , takže jsem se rozhodla dopřát Sissince po dlouhé nemoci trochu čerstvého vzduchu a sluníčka na zahradě. Sissinka zahradu znala , ráda se tam vyhřívala a nikdy zahradu neopouštěla. Když jsem však Sissinku toho dne chtěla odnést nazpět domů , jako by se po ní země slehla. Chodila jsem a usilovně hledala a volala na naší zahradě i v zahradách sousedů , ale bezvýsledně . Nebudu popisovat dlouhé pátrání ,které mě zavedlo až do měcholupského útulku , namísto toho vám prozradím , co se toho slunečného odpoledne stalo . Hezké počasí vylákalo na nedělní procházku i dvě dámy , které objevily Sissinku sedící na plotě . A protože se jim zdála pohublá a usoudily, že potřebuje pomoci , přivolaly městskou policii, která Sissinku převezla do útulku Měcholupy . Tam Sissinku ani řádně neprohlédli ( v přijímacím protokolu byla zapsána jako kocour ) a za méně než 24 hodin po přijetí ji zabili . A to navzdory tomu , že se očividně jednalo o přítulnou domácí kočičku , která je v léčení . Na předních tlapkách měla Sissinka dobře viditelné vyholené plošky po nitrožilním podávání léků a infuze . Otřesná tímto zjištěním jsem začala pátrat po praktikách útulku a vyslechla jsem mnoho zpráv o tom , že se jedná o běžnou praxi a že měcholupský útulek je zlověstné místo , známé mezi kočkomily jako zařízení orientované na jiné cíle , než na záchranu zvířat . A protože jsem toho názoru , že proti zlu ( a zejména proti zlu skrytému za maskou pomoci potřebným a placenému z našich daní ) je potřeba bojovat , pustila jsem se boje.
Na památku statečné Sissinky , která se nikdy nevzala a nakonec ji zcela zbytečně a nesmyslně zabila lidská bezohlednost . A přesto,že Sissince už nikdo život nevrátí , nechci , aby se stejné zlo stále opakovalo . Rozhodla jsem se pomoci všem kočenkám a jejich majitelům, které by čekal podobný osud .Je to ale těžký boj - útulek spadá pod pražský Magistrát. A my tudíž máme před sebou silného nepřítele s neomezenými zdroji peněz ( z našich daní )na právníky , "objektivní" odborné posudky a tak dál .... pořád dokola.
Nevzdám to , zvířata si samy pomoci neumí a musíme je tedy bránit my, lidé . Bez vaší pomoci to ale zvládnout nemůžeme .
Prosím , podpořte nás jakýmkoliv nápadem , možností medializace případu, šířením informací či přítomností v soudní síni číslo 25, dne 22.10. v 10.00 , v budově Soudu pro Prahu 1 na Ovocném trhu .
Nevzdáme se , ale bez vás to nedokážeme.
Více podrobných informací najdete na odkazu " kočička Sissi ".
Děkuji vám za každou, byť i zdánlivě malou pomoc. Není " malá" pomoc , každý Váš krok je významný a důležitý .
-----------------------------------------
V. Veit 11. 10. 2019 12:56
Šaškovský šat:
https://www.youtube.com/watch?v=F0AtCKGaDYE&feature=youtu.be
-----------------------------------------
5. 9. 2019 06:29
Bim bam:
https://www.youtube.com/watch?v=O-GYWQystag&feature=youtu.be
-----------------------------------------
5. 9. 2019 06:28
Kupte si štěstí :
https://www.youtube.com/watch?v=jtUFjm5PByU&feature=youtu.be
-----------------------------------------
23. 6. 2019 21:11
Modlím se...
https://youtu.be/J-HExBR2mKM
-----------------------------------------
5. 5. 2019 19:43
Nové polské CD s Hnědovláskou
https://www.youtube.com/watch?v=ZGTNRIxUx7c
-----------------------------------------
Václav Kučera 19. 11. 2018 10:22
Václav Kučera
Car
Na ostravskeho mužika,
Nohavicu Jarika,
car medailu navlika!
Tuž pro teho Estebana,
jednu už ma od zemana,
zachvaci mě panika!
Vysockij a Okudžava –
ať si každy zanadava,
Puškinuv plač zanika!
Ja většinou držim hubu,
neřikam každu ostudu –
teď hořkosťu se zalykam,
když
na ostravského mužika,
car medailu navlika!
-----------------------------------------
5. 11. 2018 16:57
Udavač z Těšína zpívá pro Putina
Řád se mu na klopě do taktu blyská
Zpěvák je potěšen, posluchač vyděšen
Medaile, která se za zradu získá
-----------------------------------------
B.P. 23. 10. 2018 10:36
Ten oříšek je moc pěknej. Takové písně ti sedí nejvíc.
-----------------------------------------
J. Hutka 6. 8. 2018 08:00
V tom fofru posledních dnů zapomínám na Vladimíra Veita. Posledních jedenáct let píše muziku ke všem "mým" písním, tedy k našim společným písním. Kdyby pohotově nenapsal melodii i k Milošovi a Zubaté, tak jsem si ji nezazpíval a podle reakcí soudím, že by to byla škoda. Národ by přišel o jeden velký skvost. Láďo díky, kdysi jsme takhle spolu začali na Pravděpodobných vzdálenostech, to už je přes půl století spolupráce.
----------------------------------------- V. Veit 15. 7. 2018 10:29
Chvalte Pána a podávejte střelivo!
https://www.youtube.com/watch?v=E3GlDnXsf2o&feature=youtu.be
-----------------------------------------
J. Chroust 11. 7. 2018 19:29
Dobrý večer Vladimíre,
děkuji Vám za Vaše nádherné texty a písně, které mi v mých 16 ti letech otevřely cestu ke kráse a poetice.
přeji Vám hodně zdraví
s pozdravem
Jaroslav Chroust
-----------------------------------------
Opsáno z Faceooku 15. 2. 2018 20:30
Radek Schovánek: Vláďo hodně zdraví, štěstí a optimismu. Ať se ti všecko daří a všichni sou na tebe hodný. Tvoje věci patří k tomu nejkrásnějšímu co v českém písničkaření vzniklo..
Karel Šírek: Vláďo všechno nejlepší.
Zdenek Barták: Jestli smím, tak se taky připojuji. Všechno nej...
Magdalena Šebestová: Gratulace!
Eva Tomková: Kdysi jsme se potkali ve Vídni...Moc ho pozdravuji a
Ivan Prokop: Všechno nejlepší Vláďo, hodně zdraví Ivan
Jiri Sveda: malý velký muž českého folku...
Sidi Kubík: Vše nej a dobře naladěné struny
Josef Lábus: Všechno nejlepší, Vláďo. Když jsem asi v šestnácti letech slyšel ze šumícího pásku poprvé Hnědovlásku, byla to pro mě nová dimenze písničkářského folku.
Jana Šeblová:Mám ještě na kazetách nahraná alba...a měla jsem je moc ráda..Díky a hodně štěstí a zdraví!
Ivan Jandek: Vše nejlepší a díky za nádherné nadčasové písničky plné poezie
Jan Rejžek: Jéje! Vše nej!
Odpověď - v. Veit (15. 2. 2018 20:33)
Děkuji vám všem i ostatním: Ksichtoknihu nemám a tak jen co mi přeposlal šéf nakladatelství z jeho "profillu." Budu rád, když se mi ozvete jednotlivě na vladimir.veit@volny.cz
-----------------------------------------
Tomáš Mazal 9. 12. 2017 10:57
Ahoj Vladimíre,
knižku konečně mám a hned jsem se do ní začetl. Jako by se začal pozpátku odvíjet černobílý film.Takže čtu a čtu...
Přibaléná CD si nechám na později, do klidu a ticha.
T.M.
-----------------------------------------
Fred Kruger 26. 11. 2017 08:49
Na knížku jsem se hrozně těšil, ale poštu přebírala manželka a knihu mi ztopila s odůvodněním, že jí dostanu až pod stromeček :(
-----------------------------------------
Daniel Němec 11. 9. 2017 16:10i
Obžaloba V.V. a celá ta slavná Charta:
Vladimíre, ve své knize zesměšňuješ a kritizuješ situace a okolnosti, zvláště z 50. let 20. století, o jejichž brutalitě a tíži nemáš dostatečně páru, či přinejmenším jen velice nejasnou představu... Zesměšňuješ a obviňuješ učitele hudby z tvého dětstvío, pana Fronce a zapomínáš, že to stále ještě byla doba inscenovaných procesů s popravami, kdy veřejní činitelé v povoláních jako třeba soudci, lékaři, úředníci se stykem s veřejností. ale i pedagogové, jako pan Fronc, byli obzvláště pod tlakem a pod kontrolou. Ta nevinná alibi-akce s prosbou o desku "Na garmošku zahráli" možná panu učiteli chránila kejhák a nikomu neublížila - jiní totiž v podobné situaci udávali sousedy a měli na svědomí jejich životy. Pan Fronc měl v rodine hned dva tzv- "nepřátele komunizmu", kteří byli dlouhá léta vězněni... Lehce se ti mluví a odsuzuje, když nemáš představu, jak zlé to mohlo ze dne na den pro každého být -libovolný občan mohl skončit na popravišti nebo v uranu. Tehdy také byla naše země v absolutní izolaci od světového mínění.To vy chartisté jste si mohli hrát na hrdiny, měli jste v zádech ochranu Bruna Kreiského a západních vlád a skupin za lidská práva, dostávali jste ze západu finanční podpory, za které jste na svých mejdanech chlastali nejdražší lihoviny a hulili ameriky - jak mi můj otec vyprávěl, který u toho také párkrát byl. než se mu váš způsob "odboje" zhnusil - v podstatě jste si žili jak prasata v žitě. Ty zpíváš "děvky, chlast"? To samé by se hodilo na píseň o vašich "dýchánkách", u Havla, Kohouta atd. Po sametové revoluci jste se sami prohlásili za hrdiny, navzájem se ověšeli metály a odměnami, ale co to byl skutečný strach o život a rodinu tehdy v 50. letech, o tom jste neměli páru, vyrůstali jste již v době uvolnění, kdy už si komunisté tolik nemohli troufat, jako v dobách nejhoršího teroru. Myslím, že kdybys stál tváří v tvář katovi, tak bys tu "garmošku" ještě i sám rád zazpíval, kdybys měl naději, že tím zachráníš nejen sebe, ale i Tvé děti, blízké. To už říkali staří filozofové antiky, nebo i Voltaire, že se příjemně dělá revoluce a hrdinství a otvírá se huba dokořán, když se sedí v teple, chráněný před vichřicemi venku. Tvá kniha je povrchní, líbivý škvár, bez hloubky, pravdy a skutečnosti.- Dan N.
-----------------------------------------
T. N. 26. 8. 2017 10:10
Deska Quo vadis (mám i vinyl koupený v roce 90, kdy mi bylo 23 let) je pro mě kultovní záležitost..
-----------------------------------------
Petr Říčař 20. 7. 2017 13:04
Vážený pane!
vaše knížka JEŠTĚ TO NESKONČILO se stala dominantní ozdobou mé knihovny. DÍKY!
-----------------------------------------
V. Veit 16. 6. 2017 19:32
http://www.hudebniknihovna.cz/v-rozpitych-barvach-je-album-ktere-rozkveta-s-kazdym-dalsim-poslechem.html
-----------------------------------------
Vladimír Veit 11. 2. 2017 09:32
Vážení přátelé a příznivci.
21. dubna tohoto roku slaví Jarda Hutka své sedmdesáté narozeniny. Naše „domácí“ nakladatelství Galén si na tento večer pronajalo divadlo Semafor, kde se tedy uskuteční jakási oslava. Jako účinkující slíbili vystoupit: Já, Jarda Hutka, Štěpán Rak starší i mladší, Vláďa Merta, Dáša Voňková a Vlasta Třešňák. Vstupenky jsou již v prodeji, a: Budeme se těšit na vaši návštěvu!
P.S. Zároveň tento den „vyjde“ nové CD Jardy, ke kterému jsem napsal muziku, a které, jako poslední věc v životě, stačil dokončit svým aranžmá Radim Hladík.
-----------------------------------------
Eva 10. 12. 2016 16:26
Dobrý den,
Jedna vaše píseň mě provázela mnoho let, přestože jsem ji slyšela v éteru jednou jedinkrát. Poslouchávala jsem večer Svobodnou Evropu a nahrávala si písničky. Myslím si, že to tehdy hráli někomu jako by na přání, v každém případě jsem zmáčkla na starém magneťáku nahrávání a chci říct, že jsem byla fakt moc ráda. HROZNĚ se mi ta písnička líbila, vlastně přesnější je říct, že mě okouzlila. Pokoušela jsem se k ní vymyslet nějaké akordy (co nejjednodušší, abych je zvládla, v té době jsme jezdili na hory s partou kamarádů a já ji tam hrála...
Vaše písnička pro mne znamenala opravdu hodně, měla pro mne takový punc tajemství, protože zrovna moc mých známých nevědělo, odkud ji mám, tajemství taky proto, že ta písnička byla prostě z jiného světa, než ve kterém jsem chtěla žít. Ztělesněním něčeho neuchopitelného, ale přesto existujícího.Jako by mi někdo ukázal jemným poodhrnutím závěsu, že za ním je něco jiného, lepšího, a že je to skutečná možnost, skutečný svět, ne jenom sny. Prostě se mi ta skladba přetavila v jakýsi zástupný symbol doteku možné svobody nebo co já vím .... Zní to moc hloupě?Já vím, že to píšu tak zmateně, nedovedu přesně popsat své pocity s ní spojené, taky jsem byla mladá, šťastná, všechno před sebou... Já jsem velmi nostalgický člověk takže to zkrátím: Děkuju za ni, Eva.
-----------------------------------------
Jarda 9. 11. 2016 14:38
Tva knizka je dobra, ba primo jeste lepsi, nez jsem si puvodne myslel. Diky za ni....
Ahojjjjjjjjjjjjjj jarda
-----------------------------------------
J 1. 11. 2016 07:33
Je mnoho možností, jak pojmout poesii. Co na to říkáte Vy, pane Hrabě?
Myslím, že by ho Tvoje CD potěšilo.
Moc děkuju. J.
-----------------------------------------
T.B. 10. 10. 2016 09:18
Díky za včerejší jihlavské setkání v DKO, Jihlava. Mělo to atmosféru, za kterou jsem Vám vděčný.
zdraví Tomáš Blažek
-----------------------------------------
V. Veit 21. 9. 2016 09:28
Paní Veronika se mi nějak nevynořila v paměti, a ona mi nepomohla s identifikací. Rozhodně jsme spolu chodili do školy. Bojím se, že to byla ta hezká holka, která měla chatu v mém kraji posázavského mládí a vypadala líbezně. Nějak se mi jí ale po druhé nechce psát, aby se "představila." Škoda???
-----------------------------------------
Honza 19. 9. 2016 11:20
Paní Veronika dočetla a pořád jí vadí "tvá neschopnost tolerance". No, říkám si, jestli vona není taky dost NEtolerantní.
-----------------------------------------
Jan Stefanovic 17. 9. 2016 19:31
Vlaaaaado, dakujem za krasnu muziku, ktora ma sprevadza cely zivot po celom svete. Si jednou z hviezd mojho zivota a Cesi mozu byt hrdi na basnika tvojho formatu.
Jan
-----------------------------------------
Veronika 14. 9. 2016 00:34
Sorry, nějak mi to zdvojilo části textu, nevím proč...
Odpověď - V. Veit (17. 9. 2016 08:13)
Zdá se že máš problémů víc než je zdrávo (pro ostatní lidi). Takže jsem rád, že se mi celkem netýkají.
-----------------------------------------
Veronika 14. 9. 2016 00:30
Tak jsem to dočetla a pořád mi vadí ta Tvá neschopnost tolerance vůči lidem, kteří mají jiný vkus, jiné záliby, než jaké uznáváš Ty. Ať si každý poslouchá jakou muziku chce, když mu to pomáhá překonat strastiplný den! A proč by si babička s dědkem nemohli zatancovat při dechovce? A co máš proti sportovcům? Sport na utužení těla má kořeny už v antice - co je na tom, když si někdo pravidelně protáhne tělo až do příjemné únavy, upevní zdraví a kondici? Sport a sportovce zesměšňuješ, ale aby vám propašovali vaše nahrávky na západ, na to byli švédští hokejisté dobrý... Mám dojem, kdybys Ty mohl rozhodovat o světě, že by z Tebe byl netolerantní zapšklý diktátor - divím se, Tvé písničky jsem mívala ráda, ale to jsem ještě neznala Ty názory člověka, co za nimi vězí - divím se, Tvé písničky jsem mívala ráda, ale to jsem ještě neznala Ty názory člověka, co za nimi vězí, nějak mi to nejde dohromady, škoda. Zdravím – V.
-----------------------------------------
Veronika 20. 8. 2016 22:31
Bylo nutné, abys v Tvé knize tak nenávistně pomluvil a "odrovnal" Tvého spolužáka "Karlíčka"? "Rachitický šprt Karlíček" byl Karel Dvořák, dítě, které se narodilo s vadou páteře, kvůli které ztrávilo první léta života nehybně v sádrovém lůžku. Zároveň mu velmi tragicky zemřela maminka - Karlík žil pak jen s otcem, který musel ale pracovat a tak byl chlapec často opuštěný sám doma a tak se upnul na to jediné, kam mohl odcházet z domu - na školu. Co je tak strašného na tom, když se dítě učí a chce své vědomosti také uplatnit? Jedině tak mohl ukázat, že ještě existuje. Vy největší syčáci ve třídě, i Ty, jste ho ale pronásledovali a deptali ho psychicky - není divu, že se pak začal zase počůrávat. Dnes se té vaší tehdejší činnosti říká "mobbing" a je to trestné. Jeho otec říkal, že si chtěl Karlík vzít život, ale nesvedl to. Jinému Tvému spolužákovi, Jendovi Apolínovi, kterého jste také zesměšňovali, protože byl pomalý a vážný, se později sebevražda povedla. Leží na Vinohradském hřbitově. Místo zesměšňování chudáků Tě měla raději napadnout nějaká krásná smutná písnička, věnovaná takovým dětem, ponechaným se svými velkými starostmi a problémy osudu, melodie o tom, co musí snášet a jak je to poznamená často na celý život. Navíc se Karlík Tvým výpadům v knize nemůže bránit. U Tebe je hned každý, kdo není podle Tvých představ, blbec a musí se odrovnat. Zamysli se trochu a snad by ses měl i zastydět. Stejně to asi smažeš a život půjde dál...
Odpověď - Vladimír Veit (24. 8. 2016 19:37)
Díky za upozornění co se týče Karlíčka. Samozřejmě jsem nevědět o pozadí, o kterém Ty píšeš, a jakás takás "krutost" mezi dětmi ve třídě je v každé škole a v každé partě dětí. Ale jak přemýšlím, jak přemýšlím, nevzpomínám si že by došlo k nějakému fyzickému, a nepamatuji si ani na jiné šikanování "Karlíčka." Použil jsem ho jen proto, abych poukázal na to, jaký by třídní učitel Žalud idiot. A Mikušová mně skutečně zjistila kolik váží Zeměkoule i když jsem se spletl v tom co nás učila. Já jsem těm číslům stejně houby rozuměl.
Rád bych věděl kdo je to Veronika.
Nějak mi ale stud nejde vyvolat, spíše mne to mrzí. Pakliže jsi četla moji knížku a texty, případně máš nějaká moje CD, měla by jsi poznat, že nejsem takový netvor jakého vykresluješ.
Zdravím Tě srdečně!!!
Vláďa
-----------------------------------------
Veronika 19. 8. 2016 13:31
Paní učitelka v Tvé škole z knihy, která měla na ruce vytetované číslo z války, se jmenovala Mikušová a neučila Tě fyziku, ale biologii. Fyziku učil Tvoji třídu pan Kupec
-----------------------------------------
Václav 3. 8. 2016 15:56
Mily Vladimire
Doufam, ze se mas skvele! Villonovo CD je paradni a casto ho posloucham.
Srdecne zdravim
Vaclav
-----------------------------------------
B. P. 8. 7. 2016 20:10
Čtu průběžně tvou knihu, texty, které člověk v písních obcas tolik nevstřebá, i texty, které neznám. A je to taková VOŇAVÁ KRÁSA...
-----------------------------------------
Kněžková 29. 5. 2016 20:56
Pane Veite, děkuji Vám za krásný víkend s Vámi a Villonem! Je to veliké pohlazení na duši,užívala jsem si a vděčně na Vás vzpomínala. Ještě jednou veliký dík a přeji Vám zdraví,štěstí a mnoho krásné muziky, ať se Vám daří ! Kněžková
-----------------------------------------
P.R. 29. 5. 2016 18:28
Nejvíce jsme vždy milovali Hnědovlásku a Doteky. Musím vám to napsat, dávno vám to dlužíme.
-----------------------------------------
Eva 24. 5. 2016 19:15
Dobrý den,
Jedna vaše píseň mě provázela mnoho let, přestože jsem ji slyšela v éteru jednou jedinkrát. Poslouchávala jsem večer Svobodnou Evropu a nahrávala si písničky. Myslím si, že to tehdy hráli někomu jako by na přání, v každém případě jsem zmáčkla na starém magneťáku nahrávání a chci říct, že jsem byla fakt moc ráda. HROZNĚ se mi ta písnička líbila, vlastně přesnější je říct, že mě okouzlila. Pokoušela jsem se k ní vymyslet nějaké akordy (co nejjednodušší, abych je zvládla ), v té době jsme jezdili na hory s partou kamarádů a já ji tam hrála...
Vaše písnička pro mne znamenala opravdu hodně, měla pro mne takový punc tajemství, protože zrovna moc mých známých nevědělo, odkud ji mám, tajemství taky proto, že ta písnička byla prostě z jiného světa, než ve kterém jsem chtěla žít. Ztělesněním něčeho neuchopitelného, ale přesto existujícího.Jako by mi někdo ukázal jemným poodhrnutím závěsu, že za ním je něco jiného, lepšího, a že je to skutečná možnost, skutečný svět, ne jenom sny. Prostě se mi ta skladba přetavila v jakýsi zástupný symbol doteku možné svobody nebo co já vím .... Zní to moc hloupě?Já vím, že to píšu tak zmateně, nedovedu přesně popsat své pocity s ní spojené, taky jsem byla mladá, šťastná, všechno před sebou... Já jsem velmi nostalgický člověk takže to zkrátím: Děkuju za ni, Eva.
-----------------------------------------
Proglas 20. 5. 2016 14:28
Radio Proglas
Pod názvem Ještě to neskončilo vyšla kniha s koláží písňových textů a vzpomínek a glos písničkáře Vladimíra Veita. Soutěžit o ni můžete do úterý 24. května 2016.
Soutěž o knihu Vladimír Veit – Ještě to neskončilo
Odpovězte e-mailem (na adresu tesar@proglas.cz) na následující otázky. Nezapomeňte uvést svou poštovní adresu. Uzávěrka soutěže je v úterý 24. května 2016 ve 12.00. Pro zařazení do slosování je nutná též konkrétní odpověď na čtvrtou otázku.
Vedle písní, které zpívá sám, spolupracuje Vladimír Veit jako autor s jiným českým písničkářem. Se kterým?
V 80. letech natočil Vladimír Veit album zhudebněné poezie jednoho francouzského básníka. Kterého?
Na jednom svém albu pro děti zhudebnil Vladimír Veit Lachtaní ukolébavku. Který spisovatel je jejím autorem?
Které konkrétní vydání pořadu Jak se vám líbí vás v poslední době nejvíc zaujalo?
-----------------------------------------
Radio PROGLAS 10. 5. 2016 19:03
Radio PROGLAS čtvrtek 12. května:
ve 14.30: Vladimír Veit: Písně a balady F. Villona (Galén) + informace o knize Ještě to neskončilo
-----------------------------------------
Bílej pes 9. 5. 2016 00:06
Blek se dívá někde z obláčku psího nebe, vidí se na obálce knížky a je mu dobře na duši.
Haf!
-----------------------------------------
Galén 8. 5. 2016 10:30
Ještě to neskončilo:
https://www.youtube.com/watch?v=sCI2r3AGT3E
-----------------------------------------
Galén 29. 3. 2016 09:27
Nakladatelství Galén opravuje:
Autogramiáda Vladimíra Veita
Svět knihy 2016, sobota 14. 5. 2016
Pražské výstaviště
14.00-14.30
stánek L 502
-----------------------------------------
Galén 7. 3. 2016 18:46
"Svět knihy" je 14. května.
-----------------------------------------
Galén 7. 3. 2016 18:09
Vástava "Svět knihy" v Praze.
12.00 - 12.30
L 502 - Levé křídlo
Vladimír Veit - autogramiáda
Autor podepisuje svá CD a vzpomínkovou knihu „Ještě to neskončilo“.
Galén
-----------------------------------------
D. K. 10. 2. 2016 17:22
Milý pane Veite,
jsou tomu už tři měsíce, co jsem dostala krásný dárek: Vaše písničky na CD.
Píšu až teď, protože nadílka byla opravdu bohatá a tak jsem to musela nejdřív trochu naposlouchat.
Nevím, jak je možné, že mě Vaše tvorba dosud míjela. Od mládí poslouchám některé Vaše kolegy písničkáře.
Ale všechno má asi svůj čas.
Žijeme s manželem dlouhodobě ve Frankfurtu nad Mohanem. Manžel je překladatel, já učím české děti český jazyk.
Nestěžuju si, ale někdy se mi zasteskne. Já vím, není to emigrace, můžeme do Čech jezdit a taky jezdíme.
Někdy se mě ale zmocní neodbytný pocit, že život je jinde. To si pak pustím Blues Libeňského plynojemu a přenesu se do Prahy, nebo Zahradnictví tety Marie a jsem na Moravě. Atmosféru mých studentských let mi navozuje Hnědovláska.
Manžel mívá někdy nevyzpytatelné dobré nápady na dárky. Díky němu se tohle všechno nakonec ke mně přece jen dostalo.
Vám srdečné díky, že jste všechny ty krásné písničky vytvořil, ať už jde o Vaše vlastní texty, nebo o zhudebněné básně různých autorů. Věřím, že ještě reknete mnohá ano i ne. Bude toho jistě zapotřebí a já si to už nenechám ujít.
-----------------------------------------
O.H. 16. 11. 2015 12:01
P. Veit, velmi pekne ďakujem za CD. Vaše piesne (texty i melódie) sú aj mojej matke balzamom na dušu.
Srdečne pozdravujem.
Oto
-----------------------------------------
Jan 15. 10. 2015 17:47
Vcera som opravoval maly pomocny motor na lod ma zahrade. Pustal som si tvoje nadherne piesne cez MP3 player.
Najkrajsia z nich je Blues libeňského plynojemu na Skvoreckeho text - tuto tvoju piesen milujem cely zivot!
Toz, diky, folkari muj! Ani nevies, kolko radosti davas milovnikom folk music.
P.S. Je to neuveritelne, ale ten motor sa nakoniec rozbehol, k velke nelibosti moji manzelky
(mnela otevrena okna do kuchyne, a ten smrad tam vpalil jak domu! hehehe)
Jan
-----------------------------------------
Václav 14. 10. 2015 14:32
Villon - vynikající CD. Pár textů si ještě pamatuji z gymplu. Děkuji Vladimíre. Srdečně zdravím. Václav
-----------------------------------------
Helena 10. 9. 2015 19:06
Pořád poslouchám. Toho Villona znám jak svý boty ale stejně je to krása. Dýchla na mě atmosféra, když jsem to poslouchala kdysi před víc jak třiceti lety když to měl kamarád na takové šumivé nahrávce od někoho zvenčí. Měl tvůj plakát nad postelí-ten, co ta fotka je na cd Texty :-) Tenkrát neexistovaly kopírky, děsně jsem mu tě záviděla.
Měj se krásně. Helena
-----------------------------------------
Villon 3. 9. 2015 11:15
Děkuji za nádherné CD, a už jsme si to se ženou poslechli celé. Opět nádhera, není k tomu co dodat. Moc a moc díky!
Stavačovi
-----------------------------------------
B. P. 3. 9. 2015 10:52
Dnes jsem byl konečně na poště po Villona.
Je to moc vkusně a střídmě udělané, písničky znám samozřejmě z dřívějška, ale pustím si je znovu.
Ten pan vydavatel Houdek je pro mě v dnešní zvláštní době jak zjevení. Jak ho nazvat, napadají mě cizí slova jako filantrop, altruista… Tohle je deska ještě víc než jiná tvá, u které je jasné, že vydání bude od začátku ztrátové, protože je to sběratelská záležitost a dnešní ……. (dosaď si tam, co chceš) si jí nevšimnou. Že vůbec takoví lidé jako Houdek dnes ještě jsou je pro mě jistá naděje, že ač se ten svět v prdel řítí, je tu ještě možnost odbočky.
-----------------------------------------
Eva 4. 8. 2015 19:37
Dobrý den,
Píseň (Pošetilé poznámky) mě provázela mnoho let, přestože jsem ji slyšela v éteru jednou jedinkrát. Poslouchávala jsem večer Svobodnou Evropu a nahrávala si písničky. Myslím si, že to tehdy hráli někomu jako by na přání, v každém případě jsem zmáčkla na starém magneťáku nahrávání a chci říct, že jsem byla fakt moc ráda. HROZNĚ se mi ta písnička líbila, vlastně přesnější je říct, že mě okouzlila. Pokoušela jsem se k ní vymyslet nějaké akordy (co nejjednodušší, abych je zvládla ), v té době jsme jezdili na hory s partou kamarádů a já ji tam hrála...
Vaše písnička pro mne znamenala opravdu hodně, měla pro mne takový punc tajemství, protože zrovna moc mých známých nevědělo, odkud ji mám, tajemství taky proto, že ta písnička byla prostě z jiného světa, než ve kterém jsem chtěla žít. Ztělesněním něčeho neuchopitelného, ale přesto existujícího.Jako by mi někdo ukázal jemným poodhrnutím závěsu, že za ním je něco jiného, lepšího, a že je to skutečná možnost, skutečný svět, ne jenom sny. Prostě se mi ta skladba přetavila v jakýsi zástupný symbol doteku možné svobody nebo co já vím .... Zní to moc hloupě?Já vím, že to píšu tak zmateně, nedovedu přesně popsat své pocity s ní spojené, taky jsem byla mladá, šťastná, všechno před sebou... Já jsem velmi nostalgický člověk takže to zkrátím: Děkuju za ni, Eva.
-----------------------------------------
Bogdan 20. 5. 2015 07:54
Bogdan 'Misspell' Timingeriu Sorry, bude bez diakritiky (rozumimim dobre cesky, ale psat ne)...
Poprve nejvic se libi hudba, hudba a text...
Kdyz se hraje z velike sceny pro tisici, je to pro nikoho
Citim, ze hudba VV je pro mne a pro jine ne dal nez pul metra... velmi blizko...
Pisnicky - "Hnedovlaska" sentiment, znam vic 25 let
"Ceskokrumlovsk bila pani" - genialni vtip a... chybi slova ... performance
"Tri agenti" - velky usmev (vazny taky), a to, co myslim ja (velmi dobre, temer prefektni)
-----------------------------------------
petr 1. 3. 2015 09:20
To poprvé jsem slyšel z magnetofonového pásku z nějakýho koncertu kde hrál ještě HUTKA,TREŠNÁK.
-----------------------------------------
petr 1. 3. 2015 09:16
Velice Vás zdravím.Poprvé jsem Vás slyšel někdy okolo roku1981 a to s písničkou ,,neřeknu zlého slova,,a bylo to na živo. Tahle písen byla zazpívána tak nádherně procítěně s lehkým klepáním na kytaru mezi akordy že to nejde popsat jaká to byla nádhery.Bhužel už dávno nemám tuto nahrávku,ta byla ještě na kotoči.NO a zhudebněné Nerudovy texty Ve lví stopě a v zemi kalichu, to nemá chybu.Jsou to krásné vzpomínky na mládí.Chybí mi jen přehled nějakých koncertů.Bohužel jsem Vás nikdy neviděl hrát na živo a to je velká škoda Vás otce folku.
-----------------------------------------
Daniela 11. 9. 2014 18:49
Jste naše národní kulturní bohatství. Daniela
-----------------------------------------
Mazal Tomář 19. 8. 2014 11:42
Haló Vladimíre. Před několika týdny přišlo mi poštou tvoje nové CD "Písničkář". CD je opravdu skvělé, citlivé a jemné aranžmá Vládi Merty mu vdechlo o celou dimenzi navíc. Je to krásně barevné, čisté až snové. Nejen violoncello Nejezleby, ale i tvoje poetika je zde skutečně "dlouhým tahem smyčce po srdci".V té básni Šrámka, ze které je tento verš, také najdeš jiný: "Šel pohan mezi pohany/a dešti šlehán,sluncem hýčkaný,/dal uspávat se loutnou hvězd." Myslím, něco z tý loutny hvězd v těch tvých textech a hudbě je tu ukryto.
-----------------------------------------
Barbora H 3. 8. 2014 15:47
Milý pane Veite, prožila jsem s Vašimi písničkami krásné odpoledne. Nevím, kde jsem v Čechách byla a žila, že jsem Vás dodnes minula. Až zablouděním na stránky Jaroslava Hutky a po pečlivém přečtení části jeho textu jsem se dostala k Vám. Ačkoliv jsem si kdysi myslela, že se umím docela slušně vyjadřovat, zjišťuji, že Vaše písničky jsou mimo moji schopnost napsal o nich nějaké rozumné pojednání. Jsem ráda, že jsem je slyšela. To, že se mi líbí je jen slabý odraz krásy zážitku. Děkuji Vám, zdravím Vás a přeji vše dobré.
Bibka
-----------------------------------------
RV. 10. 5. 2014 11:27
Váš způsob soužítí se Skácelovými texty se mi velice zamlouvá, neb zacházíte s jeho verši se vší pokorou, a přesto jim dáváte něco navíc. A ta dívčina Adéla je vynikající.
-----------------------------------------
Jan Stefanovic - Vancouver, Ca 8. 3. 2014 18:40
Dnes mame tvoj den, po dome hraje tvoja muzika.
Nadhera!
Dakujem!
-----------------------------------------
M.P. 24. 1. 2014 16:08
Děkuju za krásné chvíle s vaší poezií. Je to krása do večerního ticha.
-----------------------------------------
efi 11. 10. 2013 23:05
Ahoj, bylo mi 20, poslouchala jsemSvobodnou Evropu a najednou slyším písničku, která mě úplně dostala svou čistotou . Nevím, jak se jmenuje, ale myslím, že je právě zrovna od V.Veita. Dodneška je pro mě překrásnou nostalgickou vzpomínkou i zároveň vzpomínkou na hnusnou temnou dobu totality bez budoucnosti.Neznáte ji někdo? Uvádím kousek textu: "Kulisa světel a tónů, první rty a dlaně,splynutí. Tmavé schodiště osvětlených ulic, když jsem za tebou přišel opilý. Snášení jare na hromádku, když jsi se nevracela, před námi pěkně po pořádku, dětinská nevěra. Voda se vrací do očí řema moří stále znova. Ne neřeknu o tobě zlého slova..." Budu vděčná tomu, kdo bymi poslal text nebo mp.3... Díky, Efi
-----------------------------------------
J.K 21. 9. 2013 21:58
Naposledy jsem slysel Hnedovlasku v roce 1985 z radia Svobodna Evropa a i ted je to nadher.Dekuji
-----------------------------------------
J.B 13. 8. 2013 16:07
Rosa coeli - nejen na první pohled a dojem povedené CD. A slečna Ŕezáčová ho opravdu oživuje. Řekl bych, že se barvou hlasu k sobě náramně hodíte, zní to moc pěkně.
-----------------------------------------
O. H. 11. 7. 2013 11:23
V dnešnej hektickej dobe je siahnúť po albume ROSA COELI ako nájsť vodu v pustej krajine.
Zahasí smäd každému kto hľadá v hudbe cit, či akýsi návrat k ľudskosti a v neposlednom rade folk.
Básnicku zbierku Jána Skácela nepoznám, je však príjemné ako pôsobia na človeka v hodubnej forme.
Spolu s anjelsky jemným spevom Adélky tvoria pokojnú a pokornú atmosféru. Pekné spestrenie piesni.
Na albume je veľa chytľavých,veselých aj pokojných melódii. Skácelove texty sú záhadné, nadčasové,
ukryvajúce pravdu či oslavujúce krásy zeme. Po vypočutí núti človeka sa zamyslieť. Dík za vydarený album.
-----------------------------------------
PhDr. L. Houdek 27. 6. 2013 07:34
Vladimír Veit patří k písničkářům, kteří od začátku své kariéry zhudebňovali texty našich i světových básníků. Proslavil se již svým prvním albem (Texty z roku 1982), které poprvé vyšlo ve Švédsku v exilovém vydavatelství Šafrán 78 a na kterém zhudebnil básně Jaroslava Vrchlického, Jaroslava Seiferta, Petra Kabeše, ale i Milana Kundery nebo Václava Havla.
Nové Veitovo album Rosa coeli vzniklo v renomovaném studiu Ondřeje Ježka a obsahuje zhudebněné básně Jana Skácela. Veit pro své podání Skácelových křehkých básní zvolil nejprostší možné vyjádření, jen kytaru a zpěv. V několika skladbách zazní navíc dětský hlas Adély Řezáčové. Jemná a křehká poezie spolu s Veitovými melodiemi dokládají, že naše městské písničkářství rozhodně neskončilo v šedesátých a sedmdesátých letech, ale vyvíjí se dál.
-----------------------------------------
ROSA COELI 26. 6. 2013 14:34
Gratuluju, je to nádhera, dokonalý, pouštím si to furt dokola, běhá mi mráz
po zádech...
JB.
-----------------------------------------
Jarda 17. 11. 2012 17:07
Ahoj Vláďo
Blahopřeji k zaslouženému ocenění.Už od pradávna platí,že písnička je silná zbraň proti všemu,což o Tvých písních platí stonásobně,neboť při jejich poslechu nám i v dobách blbých bylo,je a bude vždy krásně.Díky.Jarda
-----------------------------------------
J. HUTKA 16. 10. 2012 15:17
Hergot, ať žije Baštová!
-----------------------------------------
marie 4. 8. 2012 19:48
kdysi na Svobodce hrali Palecek,byly to zhudebnele texty basniku,krasa!!!!! byla jsem priznivkyne Safranu,ac trpeti mi za to bylo...
-----------------------------------------
V. Veit 18. 7. 2012 15:39
Kdo je Baštová Hana?
-----------------------------------------
RADEK 28. 3. 2012 08:49
Milý příteli,
zítra jdu na svatbu za svědka kamarádovi, tak si tu sedím a pouštím Tvoje písničky a vzpomínám jak jsem si prosadil aby na mojí svatbě ještě za totáče zaznela Tvoje hudba s krásným textem Za trochu lásky. Bohatý je člověk když ho lidé mají rádi a umí rozdávat radost. A ty jsi jeden z nejbohatších. Ty věci jsou nádherný.
Radek
-----------------------------------------
Helena 23. 1. 2012 10:56
Víš-knížka o Šafránu se u mně ani neohřeje. Kdo přijde pobejt a vidí ji, chce ji půjčit. Je zajímavý, kolik nás bylo, kdo tohle šafránování za totáče potřebovali k životu, fakt. Soused, se kterým jsme slavili Silvestra a zpívali společně přišel s tím, jestli neznám tuhle písničku - a začal notovat "zas jedna bitva prohraná..." od tebe-říkal nevím, kdo to zpívá, ale strašně jsem ty písničky míval rád. Čuměl, že to mám a pak si půjčil všechno od tebe. To nevadí že se to všechno se.. a jsme otrávení. Vy jste takové naše rodinné stříbro-jako dobrý knížky v knihovně, jako dobrý víno ve sklepe Helena.
-----------------------------------------
Adam 16. 12. 2011 14:58
Ten koncert se povedl. Koupil jsem si tam i cd Písničkář a musím říci , že je opravdu dobré.
Je to opravdu cd, které obstojí jako regulérní nahrávka - je opravdu dobře muzikantsky udělané,
je vidět že oba Vladimírové se snažili a dali si s tím práci. Mě se na tom cd právě líbí, že tohle cd nemusí
člověk poslouchat kvůli nějaké nostalgii, ale že je to nahrávka, která je hudebně zajímavá .
Navíc mé přítelkyni , která vás neznala, se koncert i cd líbilo dost - říkala že "je to lepší než Merta",
což bych být vámi bral jako pochvalu :)
Měl jsem ta s sebou LP Quo vadis, co jsem si chtěl nechat podepsat, ale nějak jsem zapomněl, tak někdy příště.
Adam
-----------------------------------------
Vlasta J. 15. 12. 2011 09:32
Vážený pane Veit. Zdravím Vás a chci Vám poděkovat za příjemný večer v Klubu Kaštan. Doposud jsem Vás znal jen z mé oblíbené, vinylové desky QUO VADIS. Vaše písničky jsou prostě skvělé, skvělé. Velkou radost mi udělalo také nové CD Písničkář.
-----------------------------------------
Mirek 7. 12. 2011 17:46
Dobrý večer,
Za komančů jsem poslouchal folkáče, ale Vás jsem na koncertě bohužel nikdy nepotkal, ačkoliv se Vaše jméno citovalo ve všech pádech.
Až dnes mám možnost slyšet Vaše písně, Vaší neskutečnou poezii, dozvídám se o Vašem vlivu na hudbu Jaroslava Hutky, která se mě hodně dotkla.
Dnes se mi dostal do repráků neoficiální nezaplacený výběr Vašich písní a přiznám se, že učůrávám blahem.
Snad se mi podaří v době demokracie navštívit Vaše vystoupení , když už jsem ho nestihl za dob nedemokracie
Zdravim a fandím
Míra
-----------------------------------------
P.J. 15. 11. 2011 17:38
Dobrý den, chci Vám jen napsat, že Vaše nová deska, je opravdu nádherná! Krásné písně, hezké texty, některé i vtipné, moc se mi líbí a baví! K tomu i krásný obal a booklet, poslouchám a listuji, pročítám si texty a je to moc pěkné. Ještě jednou díky za tu nádhernou desku!
Petr J.
-----------------------------------------
Jan Stefanovic 9. 10. 2011 10:48
Radio Proglas Top 25
Gratulujem!!! Bodaj by cely narod pochopil, co je krasna hudba.....
Odpověď - nitrosoft (9. 10. 2011 14:46)
Kurnikšopa, před třemi dny jsme tu rubriku vytvořili, a oni si to už čtou až v Kanadsku! Honza
-----------------------------------------
J. Cáler 23. 9. 2011 21:04
Mám vaše nové CD: Gratuluji! Fakt se povedlo!
-----------------------------------------
tom mazal 21. 9. 2011 16:28
Haló Vladimíre.Před několika týdny přišlo mi poštou (asi od Houdka?) tvoje nové CD "Písničkář". CD je opravdu skvělé, citlivé a jemné aranžmá Vládi Merty mu vdechlo o celou dimenzi navíc. Je to krásně barevné, čisté až snové. Nejen violoncello Nejezleba, ale i tvoje poetika je zde skutečně "dlouhým tahem smyčce po srdci".V té básni Šrámka, ze které je tento verš, také najdeš jiný: "Šel pohan mezi pohany/a dešti šlehán,sluncem hýčkaný,/dal uspávat se loutnou hvězd." Myslím, něco z tý loutny hvězd v těch tvých textech a hudbě je tu ukryto.Akorát v písni "Praha" mě vadí ten Klaus...(Klaus a jeho regiment, tatíček president Klaus). Tak tady bych o to více zamával cedulí s nápisem "Uhněte z cesty zmetci!" z textu "Lepší už to nebude" a jméno ono cedulí vymetl. Písnička zůstane..president ne. Takže abych ti stále nemazal prsa husím sádlem, ještě pochválím vkusný buklet celého to dílka a mizím někde ve spamech. Buď zdráv a stále vesel! Tom
-----------------------------------------
Jarda 6. 9. 2011 19:40
Ahoj
CD Písničkář se mi moc líbí,krásné texty,ostatně jako vždy,vynikající muzika,jako vždy,myslím,že spolupráce s V.Mertou byl výbornej nápad.Díky moc za krásný hudební zážitek.Jarda
-----------------------------------------
Rada a Mili 2. 9. 2011 06:18
Ahoj. Nová deska je nádherná. Prostě paráda. Moc dík. Rada a Mili
-----------------------------------------
B. E. 29. 8. 2011 15:29
Pane Veit, jste vyjímečný talent, nadprůměrný komponista a básník, s velice zajímavým kytarovým stylem. Gratuluji k CD PÍSNIČKÁŘ!
-----------------------------------------
Helena 29. 8. 2011 09:23
trochu divné léto to bylo-málo sluníčka, střelba na ostrově, ničení v Londýně.....Pak dva miliony lidí v Madridu a cédéčko Vládi:-) Ne-ještě není úplně zle. Ještě se dějí "dobré věci". To cédéčko se fakt povedlo a díky za něj!!!!!
-----------------------------------------
0tto Herzog 25. 8. 2011 13:09
Tak dnes mi prišlo vaše nové CD. Čakanie sa oplatilo. Veľmi vydarený album po textovej i hudobnej stránke. Pri počúvaní mi napadol komentár Dušana Rapoša v dokumente o Karlovi Krylovi - "....s tebou akoby v nás zahynula aj nádej, že pre náš nový svet nebude jedinou modlou mamona, ale predovšetkým láska človeka k človeku...."
Táto nádej však stále žije. Nový album -Pisničkař- je toho ukážkou.Skladba po skladbe prekvitá pestrosťou i vďaka Mertovi a ďalším hosťom.Ako celok vzniklo 15 jemne ladených piesni skrývajúcich v sebe silu umenia, citu a hlavne myšlienky.
Dúfam, že čas prinesie ešte ďalšie
-----------------------------------------
S. V. 18. 4. 2011 11:59
I když poslouchám převážně bigbít (60-70 léta), dá se říct, že jsem "odkojený" našimi písničkáři ( Merta, Třešňák, Hutka, Voňková, Vy...), tyhle koncerty byly pro mne neskutečná katarze, takže jsem si chvíli připadal zase trochu jako člověk. Nechci zapomenout v dnešní chaotické době na věci, kterých jsem si nesmírně vážil a které mi pomáhaly držet se svých zásad a svého přesvědčení. Dnes je samozřejmě situace jiná, ale mám pocit, že tento systém válcuje lidskou povahu zase z jiné strany. Těším se, až si večer udělám pohodu a poslechnu si jedno CD. S poslechem ostatních došlých nebudu spěchat, nechci to dělat v poklusu, jak říká Kazatel, pro všechno je určený čas a já si to chci opravdu vychutnat.
-----------------------------------------
Hnědovláska 27. 1. 2011 08:42
Vaše překrásné texty mě provázely celým mým dospíváním.
S pozdravem TAKYHNĚDOVLÁSKA
-----------------------------------------
Libor 16. 11. 2010 19:10
Nechci ti nějak pochlebovat, ale Quo Vadis je nejkrásnější deska co jsem kdy slyšel. Měj se fajn.
-----------------------------------------
Vaclav 9. 8. 2010 21:44
Vazeny pane Veite, ani nevite, co mi vase hudba znamenala dosud znamena, dodnes mam jeste jednu kazetu z osmdesatych let, ja na ni napsano jenom Veit, jednou jsem ji dostal od kamarada a je to jedna z mych nejmilejsich. Udelal jste mit cela te leta tolik radosti, ze rad prispeji na ty psy a kocky, jenom mi prosim reknete, kam poslat penize ;-)
Odpověď - Vl. Veit (11. 8. 2010 18:36)
Někam do nejbližšího útulku a nebo na moje konto, jak budete chtít. V současnosti krmím asi deset toulavých koček v jedné zahrádkářské kolonii.
-----------------------------------------
Martin 23. 6. 2010 23:51
Je to už spousta let, ale tehdy jsem Vás poprvé slyšel na Hlasu Ameriky nebo Svobodné Evropě zpívat písničku, která mi dodneška zní občas v hlavě: "... odpusť nám naše viny Pane ... mlčení tímto životem ... které je navíc přerývané ... přerývané hned za vzlykem", líbila se mi tehdy kombinace skvělého textu, hlasu i výborné elektrické kytary v pozadí. Pokud je k mání CD/MP3 s touhle "věcí", tak mám zájem. Děkuji, M.Bajtalon
Odpověď - Vl. Veit (28. 6. 2010 16:22)
To samé jako jsem odepsal Adamovi v chlívečku pod Vámi. Ta písnička kterou máte na mysli je na desce TEXTY. Také zdravím! Vl. Veit
-----------------------------------------
adam 22. 6. 2010 22:23
Zdravím Vás, už dlouho se chystám Vám napsat, ale nakonec jsem se rozhoupal až po křestu Zeměměřiče v Klubu Kaštan. Kdysi po revoluci se mi náhodou dostala do rukou deska Quo vadis, kterou jsem hrál neustále do kola a o které si myslím, že je jednou z nejlepších desek české hudby. Doufal jsem, že Vás uvidím na koncertě v Praze ale podařílo se mi to až na tom křestu Zeměměřiče. Když jste tam říkal, že máte na prodej nějaké desky, tak jsem doufal, že bych nějakou koupil, ale když dohrál Merta a koncert skončil, tak už jsem Vás bohužel nenašel. Doufám, že zas někdy budete koncertovat v Praze, to bych určitě na koncert dorazil a snad už si konečně koupil desku či cd. zdraví Adam Barták
Odpověď - V (28. 6. 2010 16:20)
Na mých webových stránkách si můžete vybrat CD kolik srdce bude ráčit. Je tam i objednávkový formulář a tak. Zdravím srdečně! Vl. Veit
-----------------------------------------
Barbora Hodková 25. 2. 2010 11:45
Milý pane Veite,
prožila jsem s Vašimi písničkami krásné odpoledne. Nevím, kde jsem v Čechách byla a žila, že jsem Vás dodnes minula. Ačkoliv jsem si kdysi myslela, že se možná umím docela slušně vyjadřovat, zjišťuji, že Vaše písničky jsou mimo moji schopnost napsat o nich nějaké rozumné pojednání. Jsem ráda, že jsem je slyšela. To, že se mi líbí je jen slabý odraz krásy zážitku. Děkuji Vám.
-----------------------------------------
Rišo 24. 2. 2010 07:54
Hele! Nový výzor. Pekné.
-----------------------------------------
Tomáš Kopecký 16. 2. 2010 20:33
Dobrý den, nebo večer,
chystám se Vám napsat již delší dobu, ale stále jsem to odkládal. Před lety jsem si koupil na koncertu tady v Brně pana Hutky Vaše CD písně a balady Francoise Villona, do ktarého jem se zamiloval. Měl jsem již dříve vaši LP Quo vadis, kterou mám taky moc rád. V Brně na Hutkových šedesátinách přidal ještě modrou kazetu a CD Slova. Bohužel CD písně a balady FV, podepsaná serie č. 22/400, již delší dobu nějak nefunguje, žádný cd přehrávač ji nenačte, maximálně se na displei objeví error. je to ten Váš originál, žádná kopie. Mohu Vám ji prosím poslat na Vaši adresu na přehrání ? Děkuji T. Kopecký, Brno
Odpověď - Vl. Veit (18. 2. 2010 08:35)
Pošlete mi vaší adresu na: vladimir.veit@volny.cz a já vám hned pošlu Villona nového.
-----------------------------------------
Braňo pre p.Libora Václavíka 9. 2. 2010 14:15
Tá pieseň o ktorej ste sa zmieňovali je textom i melódiou od Vlaďa Veita.Má názov "Řeka".Neviem o tom,že by mala nejakú spojitosť so Seifertom.Nemám však J.Seiferta naštudovaného **01
Tu máte ukážky:
http://www.artistdirect.com/nad/window/media/page/0,,1693745-8320675,00.html
Pridávam sa k Jaroslavovi Fraštiovi.Takisto som ročník 1970 a presne aj v tom istom období ako on som počúval aj ja Veita z RFE a či iných "exilákov" z MG pások **13
Odkaz pre Vláďu ! **03
Konečne sa Ti už aj ja ozývam po rokoch cez E-mail.Už mi ani modem nie je treba - chystám sa na optiku :-)
Idem práve tento mesiac objednať Tvoje najnovšie CD spred 2 rokov - "Písničkář".Tak sa teším opäť na Tvoju tvorbu a verím,že už aj k nám ( aj s Jardom Hutkom ) na Slovensko raz zavítaš **04
Branislav Čaňo,Zvolen "Ťažko-Slovensko" ...
Odpověď - zelenypes (22. 2. 2010 10:42)
Odpovídám za Vláďu (mám na starosti jeho stránky). Stačilo jen truchu málo zalovit a hned se to objevilo, mrknite se na: http://jofr.sweb.cz/dvanact_osudu_ctyr_staleti.htm , případně na : http://www.google.cz/search?q=%22Jarom%C3%ADr+Z%C3%A1st%C4%9Bra%22&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a.
A na webu Jardy Hutky je i něco z těch rozhlasových pořadů zachováno.
-----------------------------------------
Jaro Fraštia 27. 1. 2010 14:14
Dobry vecer. Aj ked sa osobne nepozname, som Vas velky fanusik. Vase piesne z albumu Ve Lvi Stope som pocuval (na MG paskach) uz v druhej polovici 80-tych rokov, spolu s Krylom, Tresnakom, Karaskom a Soukupom. Vzhadom k tomu, ze som sa narodil v roku 1970 som sa k tomu skor nedostal. Dodnes pocuvam roznu hudbu, ale protestsongy Vase aj dalsich menovanych su pre mna dodnes aktualne a citim obdiv k tomu co ste robili v tej dobe pre nas vsetkych v Ceskoslovensku. Po rokoch som ziskal Vase originalne dvojCD a bola by pre mna velka cest ziskat Vas podpis z venovanim na booklet tohto dvojCD... S uctou Vas verny fanusik...
-----------------------------------------
Libor Václavík 2. 1. 2010 12:59
Vážený pane Veite,
víte, já Vás vůbec neznám, ale tolik jsem o Vás (a cosi i od Vás) slyšel, že jsem si řekl, že Vám na prahu nového roku napíšu. Právě proto, že myslím, že písničkář má mít zpětnou vazbu, co jeho tvorba dává posluchačům, jak na ně působí, co se jim líbilo na první poslech, co na druhý a co třeba až za pár let, až k té které písni třeba dospějí. Nebo nedospějí a to jsou pak zlí a protivní a píší blbé kritiky.
Já o Vás prvně slyšel někdy v polovině 80. let z Hlasu Ameriky, tam byl v redakci moc šikovný člověk a vystupoval pod pseudonymem Jaromír Zástěra. Seznamoval posluchače s tou částí hudební scény, jež vyštvána, hrála mimo rodnou hroudu. Nikdy se mi nepodařilo zjistit, kdo to byl, moc rád bych mu poděkoval, ale tak už to někdy v životě chodí. Tento pán představoval Vaši desku Quo Vadis a pouštěl tam nějaké ukázky s tím, že desku vydal pan Jiří Pallas v Uppsale ve Švédsku. Tehdy jsem po té desce zatoužil a poslal tam dopis s doručenkou, do kterého jsem vložil tehdejších 20,- DM, koupených od veksláka. Dopis tehdy nedošel, pošta mi zaplatila újmu za tu nedoručenou mezinárodní doručenku a přišlo varování, že na některé adresy a do určitých států není radno korespondovat. Nu, bydlil jsem tehdy v severočeském Mostě, který mi právě zbourali a namísto něj postavili ohavné panelákové ubytovny - to byl nakonec důvod mého odchodu pryč, tomu městu totiž vyrvali duši výměnou za uhel - ale o tom psát nechci.
Desku jsem tedy nedostal, ale úplně mě fascinovala píseň, složená na motivy básnické sbírky pana Jaroslava Seiferta \"Deštník z Picadilly\". Vím jen, že začínala slovy: \"Měl jsem dnes v noci divný sen, Tebe, má země, viděl jsem v něm...\" Jaká spojitost tam byla s panem Seifertem, už nevím, ale slyšel jsem ji opravdu jen jednou. Od té doby jsem si říkal, tu desku bych rád měl a o tom člověku, to jako o Vás, bych se rád něco dozvěděl. Přišel převrat a v prodejně Supraphon se objevilo LP, které jsem tak chtěl. Náhoda či má hloupost tomu chtěla, že jsem desku ještě týž den půjčil kamarádovi, který ji zašantročil a nevrátil, pak byly jiné starosti a když jsem ji chtěl znova, nebyla už v prodeji. Taky jsem se dozvěděl o Vašich kontaktech s panem Hutkou, to je také vzácný člověk, měl kdysi nádherné pořady na ČRo 2 Praha, ale asi někomu vadily - že jsem si je nenahrával, mě mrzí, protože jsem psal do rádia nejen prosbu o jejich zachování, ale i s prosbou o nahrávky, ale nějak mě odbyli, že to nejde.
Nedávno jsem cosi hledal v internetu a vyjel mi odkaz \"Vladimír Veit\", i rozpomněl jsem se a asi rok jsem sbíral odvahu Vám psát. Nicméně Vám chci alespoň trochu splatit dluh, říci Vám, že Vaše texty jsou ohromné a Vaše kytara skvělá.
-----------------------------------------
Marcel 9. 12. 2009 14:54
Vím, že se osobně neznáme, ale Vaše tvorba pro mne byla naprosto okouzlující. Quo Vadis jsem si pouštěl po nocích stále dokola. Opožděně za to děkuji. Ač člověk prochází stále dalšími vlivy a podněty, které život přináší, vždy budu uvádět Vaší osobu a zmiňované album jako ty pravé kořeny mého písničkářství. Mějte se krásně. S pozdravem
Marcel.
-----------------------------------------
Honza z fary 2. 11. 2009 07:55
Dobrý den,
dlouho jsem chodil kolem a myslel si, že to není moje věc. Konečně jsem si poslechl obě písně a došlo mi, že už Nohavicu neposlouchám ne kvůli jeho zbabělosti, ale spíše kvůli zbabělosti vlastní, to když na ulici otočím pohled jinam, abych se neumazal cizí hloupostí a sprostotou.
Díky, pane Hutko, pane Veite, jen verš o jidášském objetí písničkáře K. Kryla vnímám poněkud jinak, úlohu Jidáše Iškariotského vidím přece jen podstatně jinde, než jak je zjednodušena komiksovou zkratkou dobového výkladu evangelií.
Honza z fary
-----------------------------------------
Oto 15. 10. 2009 09:20
Rád by som vám povedal pár slov. Obdiv k vám i k vaším kolegom nemožno zakryť. Veľkou škodou je pre mladú generáciu medzi ktorých patrím i ja nepoznanie ľudí. Často dobrovolne. Nepoznanie ľudí, ktorý by mali byť spoznaní.
Vy máte iste svoju silnú vieru. Kolky ju majú v dnešnom svete?
Myšlienka je vnútorná jednotná úvaha. Spojením viacerých vznikne sen. Sen o budúcnosti, sen o viere, ktorá sa uskutoční. Pre niekoho je sen pravda, ktorá ho formuje celý život. Jeho konanie je pod jeho vplyvom a jeho túžby sa stanú posvetné, sprievodcom v jeho živote. Vy ste zrejme názornou ukážkou týchto viet, podobne ako ďalší veľký človek s veľkým Č....Není ich však primálo?
Pekný deň.
Herceg Oto
-----------------------------------------
Luboš 11. 9. 2009 16:32
Když jsem kdysi dávno „pohřbíval“ starý cívkový magnetofon, tak jsem si byl téměř jist, že jedna z věcí, ke které se už nejspíš nikdy nedostanu budou „Texty“. Zaplaťpánbůh je to jinak. Díky za tehdy i dnes. Luboš Venclů)
-----------------------------------------
Eduard 31. 8. 2009 15:53
Dobrý den, již mnoho let poslouchám Vaše nádherné písničky. Teď jsem objevil na Vašich stránkách ukrytý balíček pěkných fotografií. Mám k nim několik dotazů: kdo kreslil na tom linkovaném papíru? Co to znamená Černý pes? Ta hospoda s černým psem ve znaku vám patří?
Odpověď - Vl. Veit (11. 9. 2009 18:12)
Na linkovaném papíru si kreslí pro radost jedna kamarádka. Černý pes se mi říká v takové smečce kamarádů, kde je i Zelený pes, Bílý pes atd. Tu hospodu-penzion jsem náhodou objevil v Českém krumlově. Byl bych rád, kdyby mi to tam patřilo-ale bohužel nepatří. Zdravím Srdečně! Vl. Veit
-----------------------------------------
Jacek 17. 8. 2009 07:02
Pane Vladimire
Pisu Vam dopis s Polska (s Krkonos, kde bydlim). Mam pro Vas velikou zadost. Muzete mne poslat text Vase pisnicky "Neprestavejme zpivat?". Mam ji velmi rad (poprve jsem tu pisen poslouchal ve Vratislavi v listopadu 1989 - od toho koncertu vubec zacal muj zajem o cesky folk), jenom ze nepodarilo se mne nikde nalezt text - a (protoze nejsem Cech) nektere slova nerozumim.
pekne zdravim
Jacek Potocki
-----------------------------------------
H..... 4. 8. 2009 20:38
Dobrý večer - sedím tu a prohlížím knížku o Šafránu a musím ještě jednou reagovat.Víte, je fajn, že jste to "nezabalili" a že i přesto, že už je 20 let svobody - ještě pořád nějak pod kůží cítíme, že je potřeba něco dělat jinak... Vůbec si nehraju na nějakou intelektuálku, co vybočuje, jen mi je dobře, když vím, že někdo tvoří a zpívá to co Vy, že někomu stojí za to vydat třeba tuhle knížku, udělat koncert... v té knížce myslím Petr Lutka říká, že pokusy o obnovení Šafránu bylo trochu kříšení skoro mrtvého dítěte. Ale mně se nezdá, že něco, co někdy žilo, mělo to smysl a bylo to dobré je marné křísit. Víte, když koukám na ty výstřižky z novin, z Melodie, zprávičky z koncertů, ono právě tohle pořád nás, kteří jsme třeba neměli odvahu podepsat Chartu nebo být nějak jinak protirežimní, pořád drželo v takové naději, že proto, že tohle posloucháme a máme rádi a kopírujeme si nahrávky a zpíváme to, že tím tomu debilnímu režimu, který nás štval ale byl silný a mocný trochu dokazujeme, že prostě na něj kašleme... Akorát na co teď mají kašlat naše děti, které se narodily už za svobody? Máme dvě vdané dcery - už obě vychovávají děti. Teď je politickým tématem č. 1 kdo na co má na kontě dost peněz, kdo jezdí lepším autem, kdo má oblečení, co není od Vietnamců .... děti které chodí do školy pěšky nebo autobusem jsou tzv. "socky" kdo nemá mobil a MP 4 přehrávač je socka, v tomhle obstát je fakt těžké. Když tu byl bolševik, věděli jsme, kde je viník :-) Teď je to jinak. To je jen taková úvaha. Když člověk kouká na fotky těch nadšených lidí na koncertě někoho z Vás, Vaše dlouhý vlasy, pustím si u toho "Divnej sál, divná hudba..." to není sladká nostalgie. To je náš život a díky Bohu za to, že jsme ho mohli prožít. Mějte se. Díky. H.
-----------------------------------------
JS 4. 8. 2009 09:10
Milý Vláďo,
vrátil jsem se z dovolené, kde jsme měli Vaše CD. Moc se nám to líbilo.
Přeji Vám vše dobré a děkuji moc.
S přátelským pozdravem.
JS
-----------------------------------------
Anna Emilie 12. 6. 2009 14:26
Predevcírem (10.6.) to bylo 40 let, co ses vrátil domu - kam se ta léta podela?
-----------------------------------------
V. Veit 17. 5. 2009 20:39
"Jménem poesie" je sešit mých textů. Všech, až asi na posledních deset. K tomu jsou dvě CD. Ne jedné zhudebněná poesie a na druhé moje písničky. Je to v nabídce na mých stránkách. Do Plzně rád přijedu, napište mi a nebo zavolejte. Zdravím! V. Veit
-----------------------------------------
Karel 17. 5. 2009 00:36
Zdravím moc
napadlo mě, po letech, kdy mám stále v srdci písničky Vládi Veita zapátrat, zda někdo nemá, něco jako zpěvník, kde bych mohl dostat se k akordům a textům? Hraji pro přátele jen pár písní co jsem naposlouchal, a oni by rádi i víc ...
no a ještě jednu věc bych rád, když jsem zjistil, že jako písničkář stále zřejmě hrajete občas někde, co by to stálo za energii a tak nalákat Vás do naší kavárny na Váš recitál?
Jsme z Plzně, a byli bychom poctěni....
s pozdravem
Karel Dach
-----------------------------------------
Zelinářka 20. 2. 2009 15:08
Vláďo, musím jen a jen souhlasit se vší chválou na tvojí osobu! Citlivý, inteligentní, hodný, něžný, skromný a charismatický beze sporu jsi!!Našlo by se ještě tolik vlastností, které máš....Díky tvému kouzlu osobnosti člověk udělá i to nejnerozumnější, co může udělat... Jsi úžasnej a pro tvojí povahu tě mám ráda! **04
-----------------------------------------
Eva 10. 2. 2009 21:57
Ahoj Vláďo! Dovol, abych tě po asi 44 letech srdečně pozdravila.. Možná, že si na mně už vůbec nepamatuješ, já si tě ale pamatuju velmi dobře - nejvíc mi utkvěla v paměti vánoční píseň "Tiše a ochotně" atd., která byla tehdy žhavou novinkou, a Ty jsi jí poštěl pořád znovu a znovu... (Byli jsme u vás doma, měli jste gramofon i desky, což jsem ti tehdy záviděla - tedy v tom dobrém slova smyslu). Ty jsi byl po uši zamilovanej do Zděny a já zase do Jardy - bylo nám všem krásných 14-15 let, byly úžasný šedesátý léta, všechno jsme měli před sebou a svět se nám zdál bejt skvělý místo pro život... Mám z té doby stále ještě Tvojí fotku - sedíš na lavičce v parku ve Slovenské, kam naše parta tehdy chodila, Ty samozřejmě s kytarou. Už tehdy ses výrazně lišil od ostatních kluků. Vším. Choval ses slušně k nám - holkám, citlivou a poetickou duši už tenkrát nebylo težké odhalit, navíc jsi ostatní převyšoval inteligencí a byl jsi obdařen tím, čemu se říká charisma. Vůbec jsi působil dospělejším dojmem. Zkrátka, měla jsem Tě ráda, a byl jsi nedílnou součástí téhle etapy mého života, kam jsem se "cestováním v čase" utíkala ve vzpomínkách schovat, když mi život dával přes hubu. Eva P..........
-----------------------------------------
Alena 7. 2. 2009 17:33
Ahoj Vladimíre, děkuji Ti za pohlazení Tvými krásnými písněmi. Tvůj koncert u Pitašů byl pro mě "chvílí božího doteku", ale nehráls na kytaru, ale přímo na struny mojí duše. Seděla jsem kousek od Tebe a občerstvovala se přímo u čistého pramene. Tvé písně mi nedají spát. Jsem ráda že existuješ. Brzy zase přijeď. Alena
-----------------------------------------
Anton Jančiar 7. 1. 2009 18:09
Ahoj. Dúfam, že si na mna ešte pamatáš. Stretli sme sa na Klube Karla Kryla v Brne. Adresu mám tú istú - Anton Jančiar, Trieda SNP 66, 97401 Banská Bystrica. Amám aj počítač doma, čo som predtým nemal. Terz mi mozes písať cez internet. Včera mi ho zapojili a ja ti hned píšem / na základe tvojho listu /. Máš peknú stránku a s tým predslovom na 100 percent súhlasím. Takých ludí ako si ty a ako bol Karel skutočne potrebujeme. Teraz idem študovat celú stránku, lebo najprv som ti odpísal. Ahoj Tondo**16
-----------------------------------------
I. Štěpka 1. 12. 2008 16:46
Díky za hezký sobotní večer. Měj se hezky a pokračuj v hraní.
I. S.
-----------------------------------------
Robert Wallach 18. 11. 2008 04:32
Vlado, jsem rad ze aspon touhle cestou Ti mohu podekovat za sebe i za vsechny Cechoslovaky at uz doma nebo v zahranici. Nepredpokladal jsem, ze bych mel nekdy tu moznost. Nas narod Te potrebuje. Velky dik.
Odpověď - Vl. Veit (19. 11. 2008 20:59)
Srdečné díky za to přehánění! Velice pochybuji, že by mne "národ" potřeboval. Jsem ovšem rád, když mi někdo napíše, že pro něj něco z toho co jsem napsal, něco pozitivního znamená.
-----------------------------------------
Ivan Štěpka 14. 11. 2008 16:50
Ahoj Vláďo! Moc se těšíme na tvůj koncert v Nové síni. Měj se hezky. Ivan
-----------------------------------------
Helena 22. 10. 2008 16:27
Tak tady v práci poslouchám v rádiu rozhovor s Vámi a docela mi to zvedlo náladu...:-) Ať se daří. Přeji Vám vše dobré. Helena
-----------------------------------------
Stanislav Sersen 14. 10. 2008 11:26
Vaše piesničky mi pomáhali prežiť obdobie kedy se tu nedalo dýchať.
-----------------------------------------
Radek Friš 7. 10. 2008 20:56
skvělá muzika, dík!
-----------------------------------------
David Kracík 2. 9. 2008 11:33
pane Vladimíre, tešíme se na vás...tak v říjnu v Jičíně**04
-----------------------------------------
Jan Stefanovic 23. 6. 2008 18:46
Som blazon do lodi - aj preto som vzdy chcel zit pri mori. Travim na vode kazdu volnu chvilu. Vela krat idem len sam, daleko od brehu, daleko od civilizace... vypnem motor a sedim, premyslam, pocuvam hudbu.
Hadej koho hudbu pocuvam poslednych par dni, eh?
Thanks!
Odpověď - čtyřlístek (24. 6. 2008 09:10)
Troufám si říct, že Vladimírovu. To musí být bezva, nikdo tam nemluví, nekříčí, nehučí auta a houpity hou zpívá nějaký známý hlas... Může se stát, že dojde baterie?
-----------------------------------------
Hanka a Libor S. 8. 6. 2008 22:10
Dobrý den, máme krásné nedělní ráno s Quo Vadis. Posloucháme s radostí a zdravíme vás. Hanka a Libor S.
-----------------------------------------
R.H 26. 5. 2008 20:12
Moc za vše děkuji, nejen za CD ale hlavně za dotek rovnováhy a dobrých pocitů při poslechu vašich písní, budu se těšit na potkávání s Vaší poesií.
-----------------------------------------
satelit 23. 4. 2008 11:10
Včera jsem poslouchal Váš pořad v ČB rozhlasu. Moc zajímavé a hezké. Kdy Vás mohu slyšet příště? A jak je to s koncertováním? J.
Odpověď - V. Veit (29. 4. 2008 15:57)
Velice jako zajímavé mi bylo v rozhlase naznačeno, že bych takový program mohl dělat od nového roku pravidelně. Považuji ovčem za vyloučené aby to vyšlo.
Co se týče hraní, tak něco mám až v říjnu v Jičíně a potom v listopadu v Praze, ale to je jen zahrání dvou písniček u příležitosti vydání knihy - doktorantské práce - o Šafránu, kterou vydává nakladatelství Galen.
-----------------------------------------
R.H. 22. 4. 2008 09:50
Moc děkuji za pohlazení mé duše při poslechu vašich básní-písní. Něco by mi chybělo. Ještě jednou moc děkuji. Radim H.
-----------------------------------------
Pavel Košek (recenze) 22. 2. 2008 14:08
Veit je opravdu velice zvláštním interpretem. Jakoby útočil gándhíovským pasivním odporem, potichu a šeptem poutá pozornost, která musí být velice napjatá. Polevit i třeba na chvíli znamená přestat Veita úplně poslouchat. Staví tím do problému, zda se vzepnout a plně se naladit na kolébavou vlnu sveřepě něžných a opravdu křehkých melodií či vypnout a nechávat kolem sebe proplouvat jádro citů a pocitů písní a jenom přijímat lehké nárazy hudby. Ve všech polohách je Veit vzdálen bouřlivému rebelantství. Není schopen melodií provokovat a udeřit. Rozbor skladeb je vzdáleně podoben výlovu rybníka. Tichá hladina s milým oparem neskýtá možnost nebezpečí ani nehrozí. Ale místo milých, po vzduchu lapajících kapříků se stane, že síť se bude trhat nebezpečnou masou dravých štik. V tom je Veitova největší síla. Nevědomky se schovává za svou muzikální bezbrannost a nevinnost, aby pak zaútočil na odkryté, otevřené vnímání nuancemi svých i cizích sdělení, které považuje za nejniternější a nejdůležitější. Na Veitovu obranu je třeba říct, že tak rozhodně nečiní se zlým úmyslem a jeho zásahy jsou sice nezbytně burcující, ale milosrdné. I když nemíjejí cíle.
-----------------------------------------
Milan Kozelka 14. 2. 2008 18:40
Ahoj. Poslechl jsem si tvý písničky na internetu a přečetl tvý povídky. Jestli myslím, tak myslím, že to je všechno hodně dobrý. Kde je dneska Hutka a kde ty. Hutka je nuda, ty ne. Drž se a buď v pohodě.
Zdraví Milan Kozelka
Odpověď - bohuš alias ostravák (15. 2. 2008 07:48)
To si piš,že tě poslechnu.Tak říkám chuj tím a hlavně zdraví!!!!Howgh.
-----------------------------------------
bohuš alias ostravák 12. 2. 2008 08:14
Na rýmovačky zvysoka seru.Chci slyšet masívní medializaci na internetu,abych poznal o koho se jedná.Na CD za dvě až trři stovky jaksi nemám,protože je potřebuju na chod své domácnosti na rozdíl od tebe! Ostrava je region rázovitý,tak musíme obracet každou korunu,abysme vyšli na rozdíl od pražáků.Howgh.
-----------------------------------------
bohuš alias ostravák 10. 2. 2008 09:57
Anonyme,myslím to opravdu.Proč by nemohli napsat protestsong o velkých politických zvířatech.Asi jim to strach nedovolí!!!!
Odpověď - anonym z Vysočiny (20. 12. 2012 10:04)
Krhavé oči jsou oči krví podlité, tudíž to je jedno...
-----------------------------------------
anonym z Vysočiny 7. 2. 2008 07:57
Nevím, jestli to Bohuš myslí opravdu nebo ironicky.
Já mám takovouto zkušenost - Nohavica na koncertě vydával za SVOU písničku, které evidentně byla níže zmíněného Vysockého. Nevím ale nakolik se na tom podepsal Nohavicův alkoholismus. Možná je schopný básník, možná muzikant, ale v té době, kterou kritizuje píseň "Udavač" se jeho koncerty skládaly z velké části ze skladeb i jiných autorů. A tak si myslím něco o naparování se cizím peřím a radši ho šoupnu k ledu...
-----------------------------------------
bohuš alias ostravák 31. 1. 2008 07:45
PS.Prečo nenapíšete takú peknú piesničku aj o naších prekabatěných politikou treba FILIP-FALMER možno aj o jiných.Hádám sa ich nebojíte.Ved ste Hutkom takí dobrí kámoši.Howgh.
-----------------------------------------
bohuš alias ostravák 31. 1. 2008 07:35
Pan Veit,toto je tiež vela pekně napísané.Srdečne Vás pozdravujem a ručičky bozkávám pánko moj velkomožný.Howgh.
-----------------------------------------
Vladimír Veit 30. 1. 2008 15:05
NAŠI UDAVAČI
Napřed jsem o nich, o udavačích, v útlém věku jen tu a tam čítával. Většinou se vyskytovali v době německé okupace a byli líčeni jako obzvlášť odporná sebranka, která nacistům udávala za mrzký prospěch, nebo za peníze své vlastní spoluobčany.
V padesátých a šedesátých letech minulého století, se kolem mě, aniž bych o nich věděl, hemžili další a nebo ještě ti samí, z této zaběhané branže, kteří dál přiváděli své blízké na popraviště, v lepším případě do koncentračních táborů, tentokrát s nápisem nad jejich branou v češtině, s obsahem ovšem stejným jako za němců: ARBEIT MACHT FREI - PRÁCE OSVOBOZUJE.
Tradice, na kterou navázali naši udavači, byla ovšem prastará jako lidstvo samo. Do světové literatury se jeden takový zapsal nesmazatelně jako jistý Bretschneider ve Švejkovi a do českého hudebního povědomí potom i jakýsi Sabina, libretista naší národní opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany.
Sice jsem byl bychován v duchu: dát si pozor na hubu, ale protože jsem se tímto a jinými podobnými ponaučeními odmítal příliš řídit, skončil jsem pár let po další okupaci mé země, tentokrát sovětské, v emigraci, ve městě nad Dunajem. Tam si člověk už zase mohl říkat co chtěl.
Jenomže, kam čert nemůže nastrčit bábu, nastrčí třeba i kněze. Na Rennwegu stál český kostelík, v něm páter Müller, který si nechal říkat důstojný otče, a to byl práskač zvlášť povedeného formátu. Kresťanská láska, kterou měl v popisu práce, se u něj projevovala také tím, že příležitostným návštěvám z tehdejšího Československa štědře rozdával Bibli s Písmem Svatým, k propašování domů, za ostnaté dráty, ale jeho druhá profese mu velela, takového obdarovaného hned udat na tehdejším Československém velvyslanectví a tak takovou ovečku pak mohli vyhmátnout, buď ještě na hranicích, a nebo později při domovní prohlídce, po jejím návratu - jak byla prostě ctěná libost tehdejší Státní bezpečnosti, pro kterou byl Bůh, jak bylo všeobecně známo, nepřítelem číslo jedna.
Co asi vedlo tohoto pastýře lidských duší k podobnému jednání? Že by snad konkurenční ďábel ve kterého uvěřil?
V roce 1989 se začíná v Evropě zvedat opona nad posledním dějstvím tragédie, která se vepsala do dějin jako vědecký komunismus. Byl to můj osmý rok exilu a s kamarády jsme si ve vídeňských hospodách začali přiťukávat plnými půllitry se slovy: "Tak napřesrok v Praze ve Slávii!"
I slepému a hluchému muselo být v té době už jasné, že donašečství, jako řemeslo, přestává mít zlaté dno a že heslo z české standarty: Pravda vítězí, nabude vrchu nad tím tolikrát neosvědčeným: Prací ke svobodě.
V té době, pár týdnů před naším slavným folkovým koncertem v polské Wroclavi, kam se sjeli exiloví i domácí písničkáři, a kam jsem já v Vídně musel jet ještě přes Spolkovou republiku a pak přes Východní Německo, když stará vlast nepovolila ani tranzit, tak tedy krátce před touto událostí se v rakouském městě objevil písničkář Nohavica,
"Udavač z Těšína" - jak jsme ho s Jardou Hutkou pojmenovali v naší společné písničce - letitý pokračovatel v tradici o které píši. Byl "vyslán" do Vídně "na služební cestu". Udavač z Těšína byl "zaúkolován" - "získat spolupracovníky".
S každým si hned připíjel tvrdým alkoholem, také se mnou si chtěl mermomocí takto přiťuknout, a při tom mě nabádal, že ať se mu přitom dívám do očí, neboť tím přípitek získá na upřímnosti.
Nevím kolik "spolupracovníků" v mém tehdejším, už druhém domově získal, ale svou špinavou práci přeci jen odvedl. Někteří mí známí a přátelé, kteří mu otevřeli pohostinsky dveře svých domovů a nebo srdcí, buť nehezky do úředního protokolu pomluvil, jako například Karla Kryla, který se v té době ve Vídni také zdržoval, a nebo u jiných alespoň detailně popsal jak mají zařízené byty, kde jim v nich stojí jaký nábytek, kde visí jaké obrazy a jak draze je asi takový byt zařízen. Také uvedl jejich přesné adresy, ani v číslech domů se nespletl a k tomu všemu přidal své domněnky o kterých si myslel, že by se mohli hodit do krámu estébákům doma.
Proč udával Mátek Müller nevím. Nohavica udával proto, aby mohl zpívat o lásce a cti v teple a světle reflektorů a sklízet za to nemalý obdiv.
-----------------------------------------
bohuš alias ostravák 30. 1. 2008 08:15
Pán Kreuz to vela pekně napísal.Vdaka.Howgh.
-----------------------------------------
Petr KREUZ 27. 1. 2008 19:14
NOHAVICA A VYSOCKIJ
V diskuzích, které probíhají v současné době kolem spolupráce písničkáře Jaromíra Nohavici s bývalou StB, zejména pak kolem jeho udání Karla Kryla a dalších exulantů, s nimiž se setkal během svého koncertního zájezdu do Vídně v létě 1989, se objevují mimo jiné různá srovnání a analogie. Nohavicivo jednání je srovnáváno jak s jednáním některých jiných umělců té doby (např. K. Škrabal, MFD 21.11.2007), tak i s chováním tehdejších prostých občanů.
Jedno srovnání zde však ještě nezaznělo. Je to srovnání s básníkem a písničkářem, o jehož obecnější známost u nás se Nohavica nesporně zasloužil a s nímž bývá nezřídka srovnáván. Totiž s Vladimírem Vysockým (1938 - 1980).
Takové srovnání samozřejmě nemůže být úplné. V. Vysockij byl široce rozkročenou osobností, byl nejen básníkem a písničkářem, ale také jedinečným divadelním a solidním filmovým hercem. V rodné zemi jeho popularita neklesá, takže se ani nechce věřit, že zemřel již ve dnech moskevské olympiády, tedy před více než 27 lety. Dnes již lze bez jakékoliv nadsázky říci, že Vysockij byl jednou z největších postav ruské kultury 20 století... To je postavení, jehož Nohavica v české kultuře patrně nikdy nedosáhne.
Přesto je co srovnávat. Vysockij byl stejně jako Nohavica především písničkářem. Byl jen o půldruhého desetiletí starší než Nohavica. Tvořil v podobných politických okolnostech. Ani Vysockij se - řečeno slovy Davida Smoljaka - "nedovedl vzepřít démonu alkoholu, nikotiu a možná i dalších neřestí" (MfD 20.11.2007). Také Vysockij se stal poměrně brzy objektem zájmu komunistické tajné policie a musel na to reagovat. Od doby, kdy mu sovětská oficiální moc konečně před polovinou 70. let umožnila vycestovat na Západ, byl nucen vymezit svůj vztah k příslušníkům exilu.
Pomineme - li závažnou okolnost, že archivy KGB nebyly dosud zpřístupněny a není možné zcela vyloučit, že skrývají některá něpříjemná překvapaní i v pojednávané otázce, dá se říci, že vztah Vysockého ke KGB a k ruskému exilu je v rámci daných možností poměrně dobře zmapován.
Poprvé se V. Vysockij dostal do zorného pole KGB již v roce 1965, kdy byl zatčen Vysockého učitel z herecké školy MCHAT, leterární vědec a spisovatel Andrej Donatovič Siňavskij (1925 - 1997), jeho VV často navštěvoval už od konce 50. let. V následujícím roce byl Siňavskij (společně s překladatelem Juljem Daniilem) odsouzen v prvním velkém politickém procesu brežněvovské éry za to, že publikoval pod pseudonymem na Západě, zejména v ruském exilovém tisku. Vysockij prožíval Siňavského zatčení a vyšetřování velmi intenzivně a s obavami. Byl si totiž vědom toho, že KGB při domovních prohlídkách u Siňavského a jeho manželky Mariny Rozanovové musela objevit mimo jiné též velké množství nahrávek jeho písní pořízených manželi Siňavskými v jejich moskevském bytě, např. včetně několika satir na různé fízly a donašeče. Navzdory tomu Vysockij neváhal navštívit Siňavského záhy po jeho propuštění na počátku 70. let, ještě před jeho odchodem do exilu. V únoru 1975 šokoval Vysockij své sovětské kolegy, když se v Paříži zúčastnil ve společnosti mnoha ruských exulantů slavnostního udělení francouzské ceny za nejlepší zahraniční knihu roku právě Siňavskému. Tuto účast nelze interpretovat jinak, než že si Vysockij svého učitele natolik vážil, že byl ochoten podstoupit i nemalé riziko...
KGB začala ztrpčovat Vysockému život od sklonku 60. let, kdy navázal známost s francouzskou herečkou Marinou Vlady, s níž se roku 1970 oženil.
Při svých cestách na Západ se Vysockij otevřeně stýkal s lidmi, s nimiž se jakékoliv kontakty, mirně řečeno, "nedoporučovaly". Mezi těmito lidmi totiž nefigurovali jen přední exiloví umělci z východní Evropy (básníci J. Brodskij a N. Koržavin, malíř M. Šemjakin nebo i režisér M. Forman), ale příslušníci ruského exilu, kteří ve svých veřejných projevech vyjadřovali ostře kritické postoje k poměrům v tehdejším Sovětském svazu (vedle A. Siňavského zejm. spisovatel V. Někrasov, ale také M. Baryšnikov). Veškeré výtky ohledně svých styků s uvedenými lidmi, vznášené zejména příslušníky KGB, Vysockij odmítal, nanejvýš je v jednotlivých případech odůvodňoval tím, že dotyčné lidi znal už v době, kdy ještě žili v Sovětském svazu.
Vysockého styky na Západě byly přinejmenším od jeho cesty do USA a Kanady v roce 1976, kdy vystoupil také v publicistickém pořadu televizní stanice CBS, objektem intenzivní pozornosti a sledování. Přestože Vysockému přinášely kontakty s příslušníky ruského exilu po návratu do Sovětského svazu mnohé potíže i skrytější či otevřenější represe a ústrky, jež mu komplikovaly jeho beztak rozháraný a fyzickým utrpením přeplněný život, svých zahraničních přátel se nikdy nezřekl. Navzdory všem běsům ve své duši, své fyzické bídě i celkově obrovskému tlaku, jemuž byl vystaven, se Vladimír Vysockij spoluprácí s KGB a udáváním na emigranty neušpinil. Zůstal tak až do smrti osobností, jejíž morální integrita je nesporná a neoddiskutovatelná. Tím zároveň dokázal, že fyzická bída nemusí být nevyhnutelně spojena s lidskou malostí a morální ubohostí...
Domnívám se, že právě morální integrita je nezbytným konstitutivním prvkem každého zpívajícího básníka, ať už jeho žánr nazýváme folkem, šansonem (jako Vysockij) autorskou písní. Operní zpěvačka či popový zpěvák, kteří donášeli komunistické tajné policii, se nestanou jen kvůli této mimoumělecké okolnosti horšími interprety. Stejně tak nebude dělat sklář, jenž byl usvědčen např. z loupeže či jiného závažného zločinu, horší vázy než sklář bezúhonný. Jsou však profese a činnosti, u nichž je jistá, mnohdy nemalá, míra morální integrity nezbytná. Do této kategorie patří právě i zpívající básník, jež je zároveň nositelem morálního či jiného závažného poselství... Osoba, která tuto morální integritu postrádá, přestává být přes veškeré své umělecké kvality ipso facto zpívajícím básníkem, a stává se právě jen oním popovým zpěvákem...
Petr KREUZ
-----------------------------------------
bohuš alias ostravák 18. 1. 2008 09:53
Vaši pšonci na balbíny a šafrán z vysoka seru,bo něšahatě Nohavicovi ani po kostky(kotníky).Howgh.
-----------------------------------------
anonym 10. 1. 2008 20:15
Koukal jsem na Hutkovy stránky a zdá se mi, že celá aféra s Udavačem už utichla. Ale Váš spoluautor jede zítra do Těšína na koncert a je možné, že nějaký zapšklý pšonka mu bude chtít tu písničku oplatit.
-----------------------------------------
Honza ze Žďáru 9. 1. 2008 16:21
Udavač se moc povedl. Ale Tři agenti jsou ještě lepší!**19